This paper is a critical appraisal of Lee’s framework (2020) for the Community of Inquiry (CoI) pedagogy in light of Garrison’s work (2000, 2001, 2010, 2016, 2017) in the context of synchronous and asynchronous distance learning. Using the latter as springboard, Lee’s CoI framework is examined based on Garrison’s three presences: cognitive, social, and teaching presence. The paper discusses the similarities between Lee’s CoI and Garrison’s CoI, and expounds on the differences between the two (i.e. the end (...) goal of a CoI for cognitive presence, the realization of asynchronous social presence, and the role of the facilitator in teaching presence). It also presents practical suggestions to improve Lee’s CoI in a distance education setting. Lastly, it concludes with institutional recommendations for applying CoI for distance learning in the Philippine context. (shrink)

I critically examine Adams and Garrison’s proposed necessary condition for the mark of the cognitive (Adams and Garrison in Minds Mach 23(3):339–352, 2013). After a brief presentation of their position, I argue not only that their proposal is in need of additional support, but also that it is too restrictive.

Those who have considered the connection between Dewey’s theory of inquiry and Greek thought have mostly situated their remarks within larger points, regarding either teaching and learning (Garrison, 1997; Johnston, 2006b; Cahn, 2007) or aesthetics and craft (Alexander, 1987; Hickman, 1990). The fact that this area remains somewhat underexplored could be chalked up to several factors: 1) Dewey was often quite critical of the classical tradition, particularly when it came to theories of knowledge, 2) Dewey was not a trained (...) classicist, with little working knowledge of ancient Greek, and was self-admittedly not a historian of philosophy, and 3) whenever Dewey did turn positive attention toward ancient thought, he tended to speak in generalities, referring most often to “the Greeks” rather than any particular Greek thinker. In spite of this, there remain many compelling reasons to place Dewey’s views on inquiry in meaningful dialogue with the classical tradition. I will suggest that the most compelling of all is the link between Dewey’s view of inquiry and his particular brand of naturalism, which found its fullest expression late in his career. This is an underappreciated connection in Dewey’s work on inquiry, either taking a backseat to the instrumental, experimental themes in his thought or misinterpreted as a form of positivism/scientism. Once acknowledged, however, this connection could help bring Dewey’s normative, socio-political writings in line with his theories on ontology, logic, and the acquisition of knowledge. (shrink)

Should ethics be taught in the high schools? Should high school faculty teach it themselves or invite college and university professors (or instructors) into the classroom to share their expertise? In this paper, I argue that the challenge to teach ethics in the high schools has a distinctly Deweyan dimension to it, since (i) Dewey proposed that it be attempted and (ii) he provided many valuable resources with which to proceed. The paper is organized into four sections. In the first, (...) I summarize Jim Garrison’s account of Dewey’s philosophy as education and argue that it offers an exceptional tool-kit to someone interested in advocating for high school ethics pedagogy. The second section presents Dewey’s model for ethics instruction in a high school setting, as articulated in his only essay devoted specifically to the subject: “Teaching Ethics in the High School.” The third examines Peter Singer’s brief essay, “Moral Experts,” to see whether moral expertise is a sine qua non for teaching ethics in the high schools. In the fourth and concluding section, I propose that meeting the Deweyan challenge of teaching ethics in the high schools requires, first, preparing oneself to overcome the objection that such a project is naïve, utopian or just plain foolish and, second, organizing enthusiastic participants to develop and test a prototype, experimenting with various implementation strategies on a small scale before attempting a bolder and larger scale version of the project. Apropos of this second requirement, I showcase the Center for Education in Law and Democracy’s “The High School Ethics Project” in the state of Colorado. (shrink)

Tato studie se zabývá zobrazováním alchymie v malbách, knižních ilustracích i v architektuře v období raného novověku. Na jednotlivých příkladech obrazů či ilustrací prezentuje různé aspekty alchymistova života i jeho práce. Nezabývá se symbolickou alchymickou ikonografií, ale zaměří se především na zobrazování prostředí a vybavení alchymických dílen i osobností samotných alchymistů. Soustředí se zejména na vyobrazení zařízení alchymických laboratorií, s nimiž se lze setkat jak u renesančních malířů, tak v ilustracích alchymických rukopisů a poměrně ojediněle i v české architektuře. Poskytuje (...) také pohled na vyobrazení vzniklá v souvislosti s literární kritikou alchymie. Alchymisté byli zejména v dílech předních evropských humanistů často záměrně zesměšňováni, kritizováni a označováni za blázny a zloděje. V závěru se zabývá vybranými příklady ze žánrového umění, kde byli rovněž alchymisté zobrazováni často satiricky, ale i s určitou úctou, jako vzdělaní učenci. Výtvarné umění raného novověku nám představuje různé aspekty života alchymistů a je v dnešní době jednou z možností, jak se přiblížit porozumění jejich vědeckým aktivitám. Jak však studie ukazuje, k těmto obrazovým materiálům je třeba přistupovat kriticky. (shrink)

Tato studie se zabývá dvěma spřízněnými jevy odehrávajícími se ve vědeckém prostředí. Jedná se o fenomén frustrace ve vědecké praxi a s ním spojenou touhu po rozpoznání vlastního výzkumu vědeckou komunitou a následně o otázku uznání od akademického společenství. Zmíněné fenomény jsou přitom úzce propojeny s ústředním tématem filosofie a sociologie vědy: kdo rozhoduje, co bude předmětem vědeckého bádání? Předkládaná studie nejprve představuje Mertonův mýtus o okamžitém rozpoznání vědeckého objevu a následně prostřednictvím exkurzu do oblasti ekonomie a na příkladech z (...) vědecké praxe poukazuje na jeho neplatnost. V závěru textu jsou společně s jejich dekonstrukcí navrhnuta možná řešení popsaných problémů. Text je také kritickým návratem ke dvěma studiím Josepha Agassiho, žáka Karla R. Poppera a tvrdošíjného zastánce kritického racionalismu, neboť právě Agassi ve svých dílech rozebírá dopady vědeckého vyloučení a neochoty naslouchat. (shrink)